Naše príbehy

Naše príbehy stručne odhaľujú, akí sme boli, čo sa stalo a akí sme teraz

Dominika

Volám sa Dominika a som alkoholička. Často skloňovaná veta, hlavne v poslednej dobe keď pracujem na programe AA. Som rada, že v tomto článku už nemusím používať vety typu: ,,Už nikdy viac! “ a ,,Ten mi spravil to a tá to” a ,,Všetci sú proti mne”, pretože mne naozaj neublížilo až toľko ľudí ako som...

Jojo

Kracam smerom ku vchodu s uzkostou.Mam okolo 7 rokov a uz pootvoreni vchodovych dveri pocujem opat krik,buchot i plac.Ponahlam sa po schodoch hore,aby som co najrychlejsie otvoril dvere a zabranil dalsej hadke a utokom.Dalsi z nespocetnych ustrizkov,ktore zazrem na chodbe v zrkadle odrazajuce...

Patricia

...Mám právo na šťastie...zrecidivovala som po 10tich rokoch, ani dlhodobá abstinencia nezaručuje , že  dokážem kontrolovane piť. Raz som alkoholička a musím to prijať aj svoju bezmocnosť nad alkoholom....moje pocity boli otupené a hoci som nepila ,celých 10rokov som nerobila nič so svojimi...

Jozef

Môj príbeh: Narodil som sa a žijem v rodine kde nás bolo 6 ľudí, Úplná rodina, Otec-Mama a 4, bratia. Som "najmladší" z bratov a pociťujem to do dnešného dňa aj keď mám polovicu života za "SEBOU" Už ako malí chlapec, som mal dočinenie z alkoholom, Otec pil celý život bol alkoholik number 1. Dielo ktoré začal tak aj dokončil...Vo mne ako v dieťati prebiehal neustáli boj, raz som bol na Maminej strane, a raz na Otcovej. Moje vnútorne pocity a chovanie sa voči iným ľuďom som vždy v detstve skrýval. Nevedel som vyjadriť priateľstvo a ani lásku. Začalo to takto, Mama je veriaca žena, a Otec nebol ! Keď sme šli niekde na návštevu nevedel som ako sa mám v danej chvíli pozdraviť ! Vedel som že keď sa pozdravím po kresťansky urazím Otca a keď obyčajne zraním Mamu. Takto vlastne som začal život, život človeka. V chaose.... Pamätám sa ako ma raz opili moji Bratranci "Všetci sú alkoholici. Mali z toho srandu. Ale ja si to pamätám dodnes.!! Ako žiak v základnej škole  som sa...

Kris

Veľmi dobre si spomínam ma svoje prvé okno. A to som mala len 17. Pamätám, že sme sa lúčili so strednou školou už nejaký ten týždeň a domov som chodievala v stále dezolátnejšom stave. Rodičia ma už nechceli nikam púšťať. Musela som im sľúbiť, že v ten večer sa vrátim posledným autobusom. Dokonca som tomu sama verila, keď som im to sľubovala. No stačilo pár panákov a zabudla som na všetky predsavzatia. Nerozumela som tomu. Ako to, že som  sa správala ako nepríčetná? Čo sa to so mnou v tu noc na chate stalo? Čo som to vlastne stvárala, prečo sa na mňa všetci pozerajú tak čudné? Keď mi kamarátka na druhy deň porozprávala, čo som robila, mala som chuť sa zabiť. Každopádne, rozhodla som sa, že už sa v živote tak neopijem. Nejakú dobu sa mi to aj darilo. Vypätím všetkých síl sa držať na uzde. Prestať tesne pred tým, ako sa mi stihli vygumovať všetky udalosti dňa...Myslím, že ďalšie extempore som zažila až pri oslave mojich 18tich narodenín. Podarilo sa mi vypiť dve fľaše cinzana....

Honza

Ahoj, volám sa Honza a som alkoholik a gambler, Už v časoch, keď mi bolo "-násť", tak sme sa ako mladí pomerne dosť často opíjali. Na vojne tiež a keď som sa presťahoval do ČR za prácou tak tu taktiež. Žiť odlúčený od rodiny prinášalo rôzne "výhody". Domov (na ubytovnu, neskôr na byt) som sa mohol vracať kedy som chcel a v akom stave som chcel. Nikto mi nič nevyčítal, nikto ma nestrážil. Takto som preflámoval obdobie do 29.roka môjho života. Celé toto obdobie bol jeden veľký kolotoč, kedy sa chodilo do práce a cez voľno po sportbaroch na pivá a sázky/automaty (a boli aj experimenty s drogami). Za alkoholika som sa vtedy nepovažoval, skôr som si bol vedomý, že mám problém s hraním. Pil som väčšinou len pivá (v poslednej dobe víno), ale nič to nemení na tom, že som sa x-krát vracal domov ráno, ani neviem ako a mal som často okná. Za celé toto obdobie som prehral niečo cez milión a zostal mi ešte dlh cca pol milióna, ktorý splácam (vybavil som si osobný bankrot). Väčšinu už mám...

Michaela

Michaela alkoholička... Alkohol jsem znala vlastně od malička. Matka s otcem chlastali. Jejich kamarádi chlastali, sousedi chlastali, všichni chlastali. Z té doby si pamatuju křik, pláč, třískot rozbitého skla a hlavně... samotu a  strach. Nenáviděla jsem alkohol, kradl mi rodiče. Snažila jsem se dělat vše proto aby  byli střízliví. Nedařilo se. S mladším bratrem jsme si slíbili,že nikdy nebudeme pít. Alkohol byl prostě zlo. Na dětství mám opravdu jen málo hezkých vzpomínek. Rodiče věčně v lihu, ve třetí třídě jsem se omylem  dověděla že můj otec vlastně není mým otcem a tak jsem byla vhodný adept na urážky a posměch. Neměla jsem nikoho,za kým bych mohla jít.Moc jsem si přála žít v rodině bez alkoholu. S kamarády,kterým na mě záleží.   Bylo mi kolem 12 let když kamarádka přinesla lahev se zbytkem alkoholu.V té době vše co bylo zakázané,pro mě bylo dost lákavé.Každá jsme si daly pár loků a hrály si na opilé.Vlastně jsme  ani hrát nemusely,aspoň já ne... Po pár...

Jirka

Jmenuji se Jirka a jsem alkoholik. V souvislosti s mým dětstvím mi utkvěl v paměti vtip co by parodie na jednu reklamu: „Už jako malý jsem se motal v kuchyni, motala se máma, motal se i táta.“ Docela hodně to totiž vystihuje moje vzpomínky na rané dětství a dospívání. Moji rodiče byli oba dva těžce závislí alkoholici. Máma, co by zdravotní sestra se snadným přístupem k lékům všeho druhu, to kombinovala s Diazepamem, a proto také zemřela velmi mladá, ve čtyřiceti letech na cirhózu jater. Táta na to samé asi o sedmnáct let později. Pamatuji se, že jako malý jsem se modlil k Bohu, aby rodiče přestali pít. Časem jsem své prosby stupňoval. Přál jsem si dostat šanci jim ukázat, jak jednoduché je přestat pít. Vždyť co může být proboha jednodušší než přestat pít alkohol??? V áčkách jsem někde poprvé zaslechl, že bychom měli být opatrní na to, co si přejeme, protože Bůh by také mohl naše prosby vyslyšet. Jako malému se mi ale zdálo, že mne žádný Bůh...